Myslivost 4/2017

Černá, přebíjení a  EGB monolit…

Každá událost,  včetně slovení  prvního kusu černé zvěře   monolitnickou střelou EGB, má svůj příběh.  Záleží jen na  vypravěči  jak je poutavý. Ten  náš, je jak to obvykle bývá,  je prostě jen sled náhodných setkání a události.

Přestože  oba moji rodiče bývali se věnovali myslivosti a  bratr  se lesům věnuje profesionálně, mým koníčkem  se stala sportovní střelba a také přebíjení nábojů.

Náš příběh začíná na střelnici.  Kluk vedle nastřeloval loveckou kulovnici. Tak na něj chvilku koukám.  308 ? Ptám se.  Jo. Zněla odpověď. Nábojnice vyhazuješ ?  Mám také 308 a nábojnic není nikdy dost.  Ne, zněla odpověď, ty  přebíjíš ?  Jo. A naučíš mě to ?  Ale jo, proč ne, přivez divočáka  na guláš a proberem to.

Asi  za týden  u mě zastavilo auto. Teď už kamarád, v jedné ruce kulovnici a  v druhé igelitku.  Prima, guláš bude, i když jsem  svůj požadavek na kus masa  myslel na půl žertem,  rozhodně potěšil.

Tak kolik toho vlastně vystřílíš ? Asi tak 50 ks nábojů ročně.  Ok,  a hrabu v šulpíku, tohle znáš a  podávám mu krabičku, to je LEE Loader.  Ještě plastovou paličku, seřezávač nábojnic, šupleru, prach a  střely.  To je skoro vše co potřebuješ.  1000 nábojů bych  s tím nabíjet nechtěl, ale  pro  těch 50 ročně to bohatě stačí. 

S poněkud nevěřícím pohledem  sleduje  jak ze staré nábojnice  vzniká  několika  údery  paličky a poněkud  zvláštního instrumentu zas nový náboj.  Jsou i rychlejší  a pohodlnější  způsoby  jak to udělat, ale  takhle to jde taky. Ještě s poněkud vytřeštěným a nevěřícím výrazem  povídá:  „ a je to přesný ?“

Podávám mu  10 nábojů,  střílet umíš,  pušku máš, kde je střelnice víš.  Asi  za týden mi zazvonil telefon. Volám ze střelnice, na 50m, 5 ran je do cca 3 cenťáků. Nevěřil jsem tomu, ale lítá to. 

Den na to zas u mě,  v jedné ruce puška v druhé dvě igelitky.  V jedné kus divočáka,  v druhé hromada  nábojnic.  Dříve ženy po večer draly  peří, my  po večer přebíjíme náboje.  Pračka nábojnic  vrní a my u kafe probíráme  střely,  laborace.  Také se hrabeme ve značkách,  ale  místo Eplu a Nike a jích značek dnešní mládeže,  spíše zní spíše  Sierra, Lapua, Lovex, Seliier Bellot, Hornady, Lee, Dillon, RCBS,Lyman, Strobl…  

 Každý člověk je  do jisté miry konzervativní, někdo více, někdo méně. Myslivost je plná tradic  a je to dobře. Tradice  a  mírná  dávka  konzervatizmu  zajišťují jistou stabilitu  a hlavně kontinuitu.  Je to znát  i ve výběru  loveckých zbraní a střeliva.  Jistá nedůvěra k novým věcem je proto zcela normální.

Úlohou  lovecké střely  je co nejrychleji  a  bez zbytečného utrpení  ukončit život  lovené zvěře.  K dalším  úkolům  také patří  zajistit  dostatečné barvení, pro případ,  že  se zásah  příliš nepovede, pro snadné dohledání  kusu.  Další, a také důležité hledisko    velikost podlití v okolí rány. 

Vývoj  opakovací kulovnice  byl ukončen  přibližně před 100 lety. Existuje řada vylepšení, ale  ne zásadní změny.  Co se změnilo  více  jsou střely a prach, prostě náboje.Technologie umožnila měnit postupy a také přístupy.  Přesná střela vyrobená z jednoho kusu  materiálu by byla ještě  před pár lety nehorázně drahá. Dnes díky  automatizaci,  možnostem přesné hromadné výroby to tak už tak strašné není.  Monolitní střela má řadu výhod. Homogenita materiálu   jednak zvyšuje přesnost, ale co je pro lov  důležité umožňuje přesně definovat deformační pole. U klasických plášťových střel  představuje rébus  spojení  pevného pláště  a měkkého jádra. Svlečení pláště  ztráta  a následující průbojnosti  střely  byla noční můrou konstruktérů . Proto vznikla řada konstrukcí střel ve snaze  tento problém vyřešit. Vložením dvou jader s rozdílné  tvrdosti.  Proměnná síla pláště. Galvanické nanesení pláště  atd… U monolitu  tento problém  odpadá.   Je řešen jen materiál  a tvar, který střele udělí soustružnický nůž řízený počítačem.    

Zvedl jsem telefon a  povídám, máš čas ? přijedˇ mám něco nového. A večer  bylo nabito prvních 10 nábojů  monolitickýmy  střelami  EGB, už ne ke zkouškám,  ale k lovu.  Asi za 7 dní  sedím venku na zápraží  u večerného kafe a cigarety. Klidným večerem  zazněla vzdálená rána.  Za chvilku  zazvonil telefon. Funguje to, ještě ti zavolám,  chceš na guláš ?

To byl příběh prvního kusu  černé zvěře  slovené  monolitickou  střelou  EGB.  Dnes jich je už samozřejmě více. Ale, takový byl počátek.   

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace